Irské tance

Irský tanec se do společenského povědomí dostal zejména díky show Riverdance, jejíž hlavním protagonistou je Američan irského původu Michael Flatley. Tyto show však představují jen jednu z forem irského tance. Irskou taneční kulturu lze přirovnat k bohatému gobelínu protkanému mnoha sólovými a společenskými tanci.

Z hlediska historického vývoje i struktury se dnes všeobecně rozdělují irské tance na stepové, ceilí a setové.

Ceilí tance

Ceilí tance reprezentují neformální tradiční tance. Mnoho z nich je stavěno jako tance s mečem, kolové, řadové či postupové tance. Na konci 19. století zničilo hnutí za národní obrození v Irsku tančení těchto tanců natolik, že když se je An Comisiun le Rinci Gaelacha rozhodla znovu vzkřísit v roce 1920, byly už prakticky ztraceny a musely být kodifikovány jako nové tance. Tato společnost vydala publikaci "Ár Rinncidhe Fóirne", která shrnuje 30 ceilí tanců, z nichž mnohé mají díky tomu dodnes známé autory.

V Ceilí tancích je kladen důraz na výšku, otočky, tanec na špičkách, napnutí nohou a chodidel, dlouhé vytažení těla a rychlé pohyby, které se také objevují ve step tancích. Nevyskytuje se zde rytmizování dolními končetinami.

Samotné slovo ceilí je odvozeno od le cheile, což původně znamenalo shromáždění sousedů v domě jednoho z nich, kdy se hrálo, zpívalo a tancovalo. Těmto setkáním předcházelo večerní tancování na křižovatkách (crossroads), dnes bychom to nazvali spíše tancováním na návsi. To se konalo obvykle v neděli. Po každém tanci se střídali taneční partneři, takže v párových tancích spolu mohli tancovat partneři, kteří nebyli sezdáni, ba ani nemuseli být zasnoubeni a ani nemuselo jít o vážnou známost. Toto však vadilo kněžím, kteří nad podobnou zábavou ztráceli kontrolu a tak v mnohých farnostech po celém Irsku byly tyto taneční večery ve vnějším prostoru zakázány. Proto se tyto a podobné zábavy přesunuly dovnitř do domů.

Stepové tance

Stepové tance se začaly vyvíjet poté, co se v 18. století objevili irští taneční mistři. Ti cestovali od města k městu ve společnosti dudáka nebo houslisty, učili základní taneční kroky a těšili se velké vážnosti a respektu. Jejich příchod byl vždy velikou událostí a dalo se předpokládat, že město či vesnice ožije hudbou a tancem na několik týdnů. Každý taneční mistr měl svoji oblast a nepřipadalo v úvahu, že by překročil její hranice. Ženy a muži v této době netancovali stejné kroky. V soutěžích taneční mistři předváděli ukázky tanečních kroků na desce stolu či podobně malém prostoru. Omezený prostor byl vnímán jako velmi důležitý znak tohoto stylu.

Stepový tanec se stal základem budoucích soutěží a šampionátů, které probíhají po celém Irsku a v USA. Kolem roku 1920 proběhla kodifikace, která definovala moderní stepový tanec. Původní taneční styl (sean-nós), který pro stepové tance zdůrazňoval uzavřenou formu a postoj - nohy u sebe, žádné vysoké kopy, málo nebo žádné otočky a samozřejmě žádné pohyby v prostoru, se v průběhu 50. a 60. let našeho století změnil. Tancovalo se na nákladních autech, potom malých jevištích, pak velkých jevištích, začaly se předvádět kroky v prostoru, "sedmičky" a "trojky", otáčky, kopy a další prvky, které proměnily původní stepový tanec v moderní irský tanec, jako ho dnes prezentují skupiny zejména irských a amerických tanečníků na světových pódiích.

Setové tance

Irské setové tance jsou vývojovými potomky čtverylek, které se koncem 18. a začátkem 19. století tančily na francouzském dvoře, ve Skotsku, Anglii, Španělsku a Portugalsku. Tyto tance do Irska přinesli a vyučovali první taneční mistři, kteří je přizpůsobili irské tradiční hudbě, propracovali je a upravili. Postupem doby se v různých oblastech Irska začaly tancovat místní setové tance, které měly návaznost na lokální hudební kulturu. Zatímco ceilí tance měly v celé zemi univerzální platnost, setové tance se místně lišily. V těch částech země, kde se udržovalo pevné pouto tradice, se setové tance dochovaly do současné doby v živé formě. Nová vlna popularity setových tanců se objevuje v 80. a 90. letech 20. století. V současné době můžeme napočítat přibližně 100 různých setových tanců sesbíraných v různých částech Irska.

Setové tance se tančí ve čtyřech párech většinou uspořádaných po stranách čtverce. Každý tanec se skládá z několika figur. Setové tance se obecně vyhýbají skokům, kroky připomínají šourání, při swingu se zpravidla uplatňuje klasické držení atd.

Z rytmického hlediska se irské tance rozlišují na reely, jigy, hornpipy. Toto jsou druhy tanců, ve kterých se soutěží. Pochopitelně se v Irsku tancují další společenské tance v různých tanečních rytmech, mezi něž patří i polka. Ta se nachází hojně mimo jiné i v setových tancích.

Připraveno podle stránek www.rinceoiri.cz. Na serveru tohoto tanečního klubu také najdete další a podrobnější informace.

Zpět na stránku o umění.